Křen: Zajímavosti a fakta

Co to je?
Původ křenu
Druhy
Co obsahuje?
Křen a zdraví
Zajímavosti a fakta

Co to je?

Křen je rostlina z čeledi brukvovitých známá především pro svůj válcovitý kořen bílé až nažloutlé barvy, pro nějž je typický ostrý pach a pálivá chuť. Nejčastěji se s křenem setkáme v podobě přílohy k masu či ve formě křenové omáčky, faktem ale je, že vedle zeleniny je zároveň i drogou a kořením.

Ostrou a pálivou chuť má i česnek. Co jste o něm nevěděli?

Původ křenu

Za domovinu křenu se považuje jižní část východní Evropy, kde rostlina tradičně roste především na vlhkých loukách a v aluviích řek. Z toho pravděpodobně také vznikl jeho latinský název Armoracia, který dle historiků pochází z jazyka Keltů a který představuje kombinaci hned tří výrazů: „ar“ jakožto „blízkost“, „mori“ jakožto moře, a „rich“ jakožto kraj – v podstatě „rostlina z přímoří“.

Předpokládá se, že do střední a západní Evropy se dostal právě z východu, pravděpodobně již v raném středověku. Písemné zmínky o jeho používání však pocházejí až z pozdějšího 12. století. Tehdy našel uplatnění především v lékařství, kde se využíval zejména při zánětech ledvin a močového měchýře, ale také jako lék proti žaludečním křečím, nebo se z něj dělaly obklady na špatně se hojící rány a další. Díky vysokému obsahu vitamínu C hrál také významnou roli v léčbě kurdějí.

V minulosti ochránily Evropu od epidemií kurdějí a hladomorů brambory! Přečtěte si něco i o nich.

V Čechách se s křenem setkáváme poměrně často, pěstován je však víceméně pro soukromou spotřebu. V zemědělských kulturách se vyskytuje zřídka, většina spotřeby je totiž kryta dovozem. Sázení a sklizeň křenu se i v současné době provádí převážně ručně.

Druhy

Rod křen zahrnuje celkem tři druhy. Jednak nám důvěrně známý křen selský, dále křen velkoplodý, který se – ač ne příliš často – vyskytuje na jihovýchodě Slovenska, v Srbsku, Rumunsku a Maďarsku a který se vyznačuje spíše sladší až mírně pálivou chutí, a jako poslední sem spadá druh Armoracia sisymbrioides, který je rozšířen na Sibiři a na ruském Dálném východě.

Co obsahuje?

Křen obsahuje celou řadu látek prospěšných pro naše zdraví. Je významným zdrojem vitamínu C, provitamínů A – karotenů a minerálních látek, jako jsou železo, vápník, hořčík, draslík či fosfor. Dále obsahuje množství hořčičných silic, enzymy, sacharidy, organické kyseliny a flavonoidy a další důležité látky. Aby křen při konzumaci neztratil potřebné látky, doporučuje se jíst v syrovém stavu.

Křen a zdraví

Křen sehrává významnou úlohu při trávení, kdy povzbuzuje činnost žaludku a střev a normalizuje složení střevní mikroflóry. To, že často doplňuje masité pokrmy, které jsou samy o sobě obtížně stravitelné, není náhoda – křen totiž zvyšuje vylučování trávících enzymů.

S trávením značně pomáhá i pepř, který zvyšuje vylučování kyseliny chlorovodíkové, nebo hořčice, která pomáhá při špatné funkci střev a při náchylnosti k zácpě.

Při přímém působení na sliznice dýchacích cest, tedy při inhalaci, usnadňuje odkašlávání a napomáhá k odhlenění průdušek, neboť silice v něm obsažené rozpouštějí sekret usazený jednak v nosní dutině a v plicích, jednak právě v průduškách. Díky svému antiseptickému účinku a obsahu vitamínu C posiluje odolnost organismu proti infekcím horních cest dýchacích.

Křen celkově zlepšuje látkovou přeměnu, a tím pozitivně působí při hojení a regeneraci. Díky své nízké energetické hodnotě je vhodný i pro dietáře.

Do diety se hodí také třeba paprika, která je z 93,3 % tvořena vodou. Pozor byste si ale měli dát u sýru a soli, jejichž nadbytek může spíše uškodit.

Zajímavosti a fakta

Pro své léčivé vlastnosti získal křen přezdívku „český ženšen“.
Ještě předtím, než našel širší využití v lékařství, jej starověký vzdělanec Pilnius doporučoval ke zbystření lidského rozumu a utlumení pohlavních vášní.
Ve Spiši na Slovensku kdysi křen sloužil jako náhražka tabákového listí a kouřil se.

Židé si během svátku zvaného pesach („židovské velikonoce“) připomínají konzumací křenu hořkost otroctví v Egyptě. Ve Slovinsku pak křen o Velikonocích symbolizuje hřebíky a hořkost utrpení Ježíše Krista.
Ve staročeských domácnostech byl křen spolu s cibulí, česnekem a zelím jediným zdrojem vitamínů a minerálů v zimním období. Tyto druhy zeleniny se totiž daly skladovat až do doby, než byla k dispozici zase čerstvá.
Ve vybraných oblastech Čech byl dokonce součástí svatební tabule, kde se spolu s mandlemi a rozinkami podával k hovězímu masu.
Strouhaný křen je tradiční českou přílohou k uzeninám. Může se míchat se smetanou, ořechy či pomeranči, nebo také s jablky (tzv. vejmrda).
Křen bývá poměrně často zaměňovaný za japonské wasabi. To proto, že ve většině japonských restaurací dostanete namísto wasabi křenovou pastu obarvenou zeleným potravinovým barvivem.

Křen se v několika plátcích přidává do nakládané směsi okurek či červené řepy, kdy pomáhá k tomu, aby směs nepodléhala plesnivění. Mimo jiné křen také představuje jednu z přísad do koktejlu Bloody Mary.
V americkém městě Collinsville, kterému se dostalo přezdívky „světové hlavní město křenu“ (pochází odtud totiž zhruba 60 % světové produkce), se každoročně v červnu pořádá mezinárodní křenový festival.