Autor: admin 
Jižní Morava, kraj zalitý sluncem a protkaný vinohrady, skrývá poklady, které vyprávějí příběhy dávných časů. Mezi zelenými kopci a úrodnými údolími se tyčí majestátní hrady a zámky, tiší svědkové bohaté historie tohoto regionu.
Vydejme se společně na cestu časem a objevme nejpůsobivější památky, které jižní Morava nabízí.
Hrady
Zámky
Hrad Pernštejn
Na skále nad městysem Nedvědice se již bezmála osm staletí tyčí pohádkový hrad Pernštejn. Ten za celou svou historii nebyl nikdy dobyt.
Výstavba hradu započala na konci 13. století. Prvním známým majitelem byl Štěpán z Medlova, jehož vnuk přijal za své jméno Štěpán z Pernštejna. Po dlouhá léta byl hrad Pernštejn stěžejním sídlem Pernštejnů, jednoho z nejbohatších rodů v českých zemích. Tomu se však staly osudné nenávratné půjčky císařům, které Pernštejny donutily, aby obrovské panství rozprodali. Dostaven byl hrad ve století 16., a do dnešního dne si zachoval svojí pozdně gotickou až renesanční tvář.
Při návštěvě hradu si návštěvníci mohou vybrat hned z několika prohlídkových tras, a to včetně okruhu „Ztratila se bílá paní“ pro děti. Za zmínku stojí také vrchnostenská okrasná zahrada, jež byla navrácena do podoby z počátku 19. století. Ta návštěvníky provádí různými světy – od pravidelné francouzské zahrady, přes romantickou zahradu a „angločínskou“ část, až po část lesní.
- Přečtěte si také! Tipy na výlet s kočárkem
Hrad Špilberk
Hrad Špilberk byl postaven na nejvyšším brněnském kopci a pro tehdy vznikající město měl především strategický význam. Představoval pevný obranný bod, který zamezoval nepříteli obsadit kopec a potenciálně jej zneužít pro útok na město.
Výstavba hradu započala ve 13. století a jeho pravděpodobným zakladatelem byl český král a moravský markrabě Přemysl Otakar II. Během 14. a na počátku 15. století sloužil Špilberk jako sídelní hrad moravských markrabat z rodu Lucemburků.
Po vymření lucemburské markraběcí větve se úloha hradu značně změnila – z předního královského hradu a sídla moravských markrabat se postupně staly mohutná barokní pevnost, nejtěžší vězení rakouské monarchie a vojenská kasárna. Dnes je hrad Špilberk sídlem Muzea města Brna, jedním z brněnských kulturních center a významným turistickým cílem.
Hrad Veveří
Hrad Veveří je jedním z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů nacházející se asi 20 km severozápadně od centra města Brna. Současně však donedávna platil za jeden z nejvíce poškozených a zanedbaných hradů na Moravě. Teprve na samém konci 20. století začaly systematické práce na jeho postupné obnově, které však potrvají ještě řadu let.
Hrad je posazen na rozsáhlém skalním ostrohu, nad zákrutem řeky Svratky, a to v místě, kde se do ní vlévá potok Veverka. Vznikl zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat. Ve 14. století, za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladší bratr Karla IV.), byl pak rozšířen do svého dnešního rozsahu.
Návštěvníci mohou na volnou prohlídku areálu hradu bez průvodce, nebo si vybrat ze dvou okruhů – „reprezentační místnosti 1. patra paláce“ či „stavebně-historický vývoj hradu Veveří“. Mimo to se v areálu hradu pořádají různé akce.
- A když budete mít výletování už dost a budete si chtít trošku odpočinout, podívejte se na nějaký super film! Je libo komedii, western či něco s válečnou tematikou?
Hrad Bítov
Hrad Bítov se nachází ve znojemském okrese a představuje jeden z nejstarších a nejromantičtějších hradů u nás. První písemné zmínky o existenci hradu pocházejí z počátku 11. století. Původně dřevěný hrad byl nahrazen hradem kamenným.
Po vymření Přemyslovců byl hrad více než dvě stě let v rukou rodu Lichtemburků, za jejichž působení vzniklo jádro dnešní hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie a v základě i dnešní hradní palác, obě vstupní věže, štítová zeď i jižní křídlo. Dalších velkých změn se hrad dočkal za hrabat Františka a jeho syna Jindřicha z Daunů, kteří jej nechali upravit do dnešní, převažující novogotické podoby.
Jednotlivé prohlídkové okruhy zahrnují palácové interiéry se stylovým historickým nábytkem, zbrojnici, hradní vězení, hladomornu, mučírnu a hradní kapli.
Ve druhém patře hradu se nachází rozsáhlá zoologická sbírka tuzemských i cizokrajných zvířat, jež byla založena bratry Vladimírem a Otakarem z Daunu. Poslední soukromý majitel hradu – velkoprůmyslník baron Jiří Haas z Hasenfelsu – sbírku bratrů ještě rozšířil, zejména o největší sbírku vycpaných psů na světě čítající 50 různých ras, a také na hradě založil soukromou zoologickou zahradu.
Zámek Lednice
Zámek Lednice, nacházející se ve stejnojmenné obci, je součástí Lednicko-valtického areálu, který byl v roce 1996 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
První historická zmínka o této oblasti pochází z roku 1222, kdy zde s největší pravděpodobností stála gotická tvrz s dvorcem. Až v 16. století byla středověká vodní tvrz zbořena a na místo ní byl Hartmannem II. z Lichtenštejna postaven renesanční zámek. Koncem 17. století byl objekt přebudován na barokní sídlo s rozlehlou zahradou a monumentální jízdárnou.
Současná podoba zámku pochází z poloviny 19. století, kdy tehdejší kníže Alois II. z Lichtenštejna nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Chtěl zde totiž pořádat velkolepá setkání evropské šlechty. K těm sloužily reprezentační sály v přízemí zámku, které měly vyřezávané stropy, dřevěné obložení stěn a vybraný mobiliář. Byly zkrátka něčím, co tehdy v Evropě nemělo obdoby.
Návštěvníci si mohou vybrat hned ze čtyř prohlídkových okruhů, případně zavítat do francouzské zahrady a rozsáhlého krajinářského parku, které zámek lemují. Pro zájemce o parkovou turistiku jsou k dispozici dva vycházkové okruhy s průvodcem.
Zámek Valtice
Stejně jako zámek Lednice, tak i zámek Valtice tvoří významnou součást Lednicko-valtického areálu. Na místě dnešního zámku stál původně gotický hrad, který byl založen někdy kolem roku 1190. V následujících staletích prošel původní hrad několika přestavbami – významnou renesanční přestavbou v 16. století a v 17. století pak asi nejvýznamnější přestavbou, kdy byl gotický hrad s renesančními prvky přestavěn na velkolepý barokní zámek. Barokní přestavba byla dokončena v první polovině 18. století.
Zámek sloužil především rodu Lichtenštejnů, který od konce 14. století až do oku 1945 valtické panství vlastnil. Byl pro ně jakýmsi „rodinným domkem“.
Návštěvníci zámku si mohou prohlédnout zámecké pokoje tehdejších šlechticů, různé expozice o knížecí rodině, nově opravené sály a zámecké divadlo. Za zmínku stojí také zámecký sklep, který je nejstarším sklepem ve Valticích. V okolí zámku pak můžete navštívit další dvě zajímavé, veřejně přístupné, stavby. Těmi jsou Kolonáda na Reistně a lovecký zámeček Rendez-vous.
- Moravu už máte projitou skrz naskrz? Což takhle zamířit dál do Čech? Ať už jsou to Čechy severní, střední, východní či jižní, v každé oblasti najdete pozoruhodné pamětihodnosti.
Zámek Mikulov
Silueta mohutného zámku Mikulov, jehož historie sahá hluboko do středověku, je v krajině Pálavy viditelná už z dáli.
V 11. století, kdy byla formována hranice mezi Moravou a Rakouskem, nacházela se na tomto skalnaté návrší dřevěná pevnost a pod její ochranou v údolí pak tržní ves s kostelem. Od druhé poloviny 16. století až do roku 1945 připadl hrad rodu Dietrichsteinů. Původně gotický hrad byl postupně přebudován, nejprve v renesančním, následně barokním stylu. O současnou podobu zámku se nejvíce zasloužil kardinál František Dietrichstein, jenž ze zámku učinil skvostný renesanční zámek s divadelním sálem, knihovnou, sálem předků, zahradou s květinovou výzdobou a fontánami.
V roce 1719 a znovu v samém závěru druhé světové války hlavní zámecká budova vyhořela, a proto se nedochovalo původní vybavení. Nevyhořela pouze budova zámecké knihovny a zámeckého sklepa s obřím sudem z roku 1643. Tento sud je největším sudem na víno ve střední Evropě a také největším lákadlem zámku. Do sudu chtěl tehdejší majitel mikulovského panství ukládat víno vybírané jako daň od poddaných, kteří měli pronajaté jeho vinice.
Návštěvníci si mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů, včetně nové komentované prohlídky zámeckými zahradami.
Zámek Vranov nad Dyjí
Zámek Vranov nad Dyjí, situovaný v západní části NP Podyjí, patří k nejpozoruhodnějším stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou románskogotického hradu, který byl prvně zmíněn k roku 1100.
Současná podoba zámku je zásluhou především hrabat ze šlechtického rodu Althannů, kteří se snažili odstranit následky ničivého požáru v roce 1665. Nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice a v 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Po nich zámek získali polští Mniszkové, kteří dovedli k rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu.
Návštěvníkům jsou k dispozici tři prohlídkové okruhy, během nichž se seznámí s historií hraběcího rodu Althannů i polských Mniszků, mohou se vydat na prohlídku kaple Nejsvětější Trojice, vystoupat na středověkou strážní věž, jejíž přízemí kdysi sloužilo jako věznice, případně vyrazit na některou ze sezónních výstav pořádaných u zámku.
- Ať už vyrazíte kamkoliv, nezapomeňte si s sebou přibalit naše brambůrky! Křupavá lahodná svačinka vám zajisté přijde vhod!
